|
Objekt metropolitního významu na ulici Benešova v Brně
Mezei, Peter ; Foretník, Jan (oponent) ; Sochor, Jan (vedoucí práce)
Na riešenom území navrhujem skupinu budov usporiadanú v pravidelnom rastri, ktorý reaguje na širšie vzťahy doplnením zástavby okružnej triedy a zárovň prepojením historického mesta a rozvojovej oblasti. V južnej časti je navrhnutý metropolitný objekt s predpriestorom, v severnej komplex administratívnych budov a za zastrešením od architekta B.Fuchsa pravidlne členený park. Celé územie je vzájomne prepojené prepisom historickej stopy hradieb, ktorá prechádza budovami a parkom.
|
|
Analýza scény založená na 2D obrazech
Hejtmánek, Martin ; Drahanský, Martin (oponent) ; Orság, Filip (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá analýzou povrchu objektů v jednoduché scéně reprezentované dvourozměrným obrazem. Shrnuje běžně používané metody v tomto oboru informačních technologií a popisuje jejich výhody a nevýhody. Na základě získaných znalostí a zkušeností představuje vlastní návrh algoritmu pro analýzu povrchu objektů založený na světelné informaci. Obsahuje podrobný popis algoritmu implementovaného v rámci této práce a diskutuje výsledky provedených experimentů. Na základě zkušeností s implementovaným algoritmem navrhuje možné předpoklady pro jeho další vylepšení.
|
| |
| |
|
PROMĚNA BRNĚNSKÉHO BRONXU
Najvarová, Lucie ; Karasová, Miroslava (oponent) ; Havliš, Karel (vedoucí práce)
Strategie nabízí možnost jak reagovat na sociální vyloučení obyvatel čtvrti kolem Cejlu, podpořit zaměstnanost a vybudovat dynamický veřejný prostor, který v lokalitě chybí. Sociální urbanismus podporuje interakci obyvatel mezi sebou i s jednotlivými prostory, a zároveň vytváří předpoklady pro vznik pracovních míst tak, že zlepšuje podmínky drobných živnostníků a podnikatelů. Do neprostupného a rozbitého bloku, který je příliš velký na to, aby byl chápán jako tradiční městský blok a příliš malý na to, aby byl chápán jako město, je vnesen řád. Park, kterým je vymezen veřejný prostor, definuje systém pro budoucí zástavbu a otevírá nové možnosti pro využití bloku. Díky nízkým nákladům na jeho zbudování může fungovat hned. Řád, který veřejný prostor utváří, dovoluje volnost zástavby a spontánní růst. Návrh není definitivní, ale funguje v každé své fázi i kombinaci – park, dílny, bydlení. Umožňuje vznik různých variant, z nichž jediná nesprávná je ta, která tam (ne)funguje dnes.
|
| |
|
Geometrické transformace obrazu
Havelka, Jan ; Švub, Miroslav (oponent) ; Španěl, Michal (vedoucí práce)
Cílem bakalářské práce je nastudování základů zpracování obrazu, především pak lineárních transformací obrazu a interpolací obrazových bodů. Za účelem bližšího seznámení je vhodné provést implementaci základních geometrických transformací a alespoň několika druhů různých interpolačních metod.
|
|
Geografické informační systémy
Bílek, Ondřej ; Říha, Kamil (oponent) ; Uchytil, Stanislav (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se věnuje problematice geografických informačních systémů, analýze ko- merčních i volně šiřitelných softwarových nástrojů pro GIS, analýzou vektorové a rastrové reprezentace geografických dat, jakožto základními metodami pro reprezentaci dat v GIS. Dalším důležitým bodem této práce je vytvoření webové aplikace sloužící jako nástroj pro vizualizaci obchodních dat komerční společnosti v porovnání s daty Českého statistického úřadu postavené na volně šiřitelné platformě Google Maps API V3.
|
| |
|
Tvorba zpřesněného rastru sáhové katastrální mapy v katastrálním území Těchanov
Válková, Zuzana ; Gregor, Karel (oponent) ; Berková, Alena (vedoucí práce)
Práce je věnována tvorbě zpřesněného rastru sáhové katastrální mapy v katastrálním území Těchanov. V úvodní části jsou shrnuty teoretické poznatky z oblasti zpřesňující transformace a jsou zde vysvětleny některé pojmy související s problematikou rastrů. Následuje kapitola hovořící o použitém software. Další část se zabývá popsáním praktické části tj. vyhotovením transformačního klíče zpřesňující transformace. Závěrečné kapitoly jsou věnovány ověření výsledku transformace nezávislou kontrolou pomocí porovnání délek přímo měřených v terénu, odměřených na originálu mapy pozemkového katastru nebo katastrální mapy a délek zjištěných z naskenovaných rastrových obrazů před a po zpřesňující transformaci.
|